Expedice For Puppy 2015
aneb 5 holek na cestách…
Fotografie ZDE
V ranním rozbřesku, za vydatného křiku probouzejících se ptáků nakládám do expedičního vozidla všechny holčičky.
Zadumaně srkám horkou kávu a přemýšlím o trase, která naše vozidlo čeká. Je před námi dlouhá cesta, expediční vozidlo musí vydržet bez možnosti čerpání benzinu či podobné pomoci, proto jsem nádrže plnila již včera,aby bylo vše připraveno…
Je chladné počasí, od pusy mi jde pára, feny ve svých kotcích zvědavě čekají, co bude následovat. Nakládám poslední potřeby a zásoby jídla a granulí a vyrážíme…holčičí výprava, Expedice For Puppy 2015 začíná…
Můj expediční vůz pomalu odkrajuje kilometr za kilometrem, pole kolem cesty jsou zahalena líně se povalující mlhou, z rádia se linou písně bratří Nedvědů a já dopíjím poslední zbytky polabské kávy. Než dohraje druhé CD, krajina se začíná měnit, místo pšeničných a jahodových polí na mě začínají vykukovat kopečky a louky…nedozírné, odporně svěží, posekané louky, na kterých se musí místním taaaak úžasně stopovat…mění se krajina, míjím větrný mlýn i sojku drze přelétající těsně nad silnicí, šokovaně stavím u skulptury draka, kterého musím vyfotit a pak se jen vlním silničkou prudce stoupající a klesající kolem biatlonových tratí…
Konečně dorážíme do cíle…feny nervozně přešlapují a já parkuji uprostřed malebného náměstíčka Noveho Města na Moravě…huráááá vítáníčko, holčičí výskáníčko..vždyť jsme se s Jarkou a Lordem už týden od Mistrovství všech plemen neviděli 
! Jarka musí ještě chvíli pracovat, takže nastává pravá chvíle na korzo po městě…vyzbrojena Nikonem odhodlána poznat pamětihodnosti vyndavám z auta malou Angelinu…prý aby se socializovala…pokud mi škubající se vodítko v ruce dovolí, fotím pěkný kostelík a kašnu…pak ovšem Angelina objeví neznámého a pro ni fantaskního tvora…pomalu strnule se plíží pěšinkou v městském parku a oka nespustí z šedých zmateně semtam pobíhajících dvounožců s malými hlavami a bystrými očky..a ejhle jaká radost na Angelinin výskok reagují tvorové vzlétnutím a pleskáním křídly!!! Kouzlo odhaleno, láska spečetěna…od této chvíle už nevyfotím nic, protože je nutno prohnat a zvednout do vzduchu každého novoměstského holuba! Nu…dobrá..ale pohyb způsobuje obnovu peristaltiky střev…takže po veselé taškařici a honičce následuje nutná potřeba se vyprázdnit….to, že udělala mamutí hromadu přesně před městský novoměstský úřad Angelině vrásky nedělá, zato mně na mé vrásčité tváři určitě alespoň 3 přibyly!!! Naštěstí zahlédnu mobilní WC s toaletním papírem a rudá až na zádech sbírám do tenkého, rychle vlhnoucího a rozpouštějícího se papíru tu hromadu, za kterou by se nestyděla ani německá doga…ach jaké to mám milé něžné 5ti měsíční štěňítko…
Konečně tedy následuje akt, kvůli kterému celá expedice vznikla..Lord of Fear zanechává genetickou stopu v lůně Ajky Fon…akt je náležitě vášnivě proveden a komentován okolojdoucím dítkem..“Mami…oni si hrajou a čuchaj se“
Po náročném aktu následuje odměna paniček(protože kdo jiný se nadřel, že?) ve formě úžasné bašty v Maršovké rychtě…potom úža procházka a melmese v polích u Žďáru, kdy se psiska vyběhala a Dink stihnul sežrat ošklivou, už dlouho mrtvou žábu…následovala krásná prochajda v zážitkovém parku u rybníka Pilák, kde jsme s Jaruškou objevily tajemný nástroj zvaný Šeptanda, do kterého jsme zašeptaly nevyřčené….Halo halo…proč je pracáků málo? A já křičím jako slon, ať je Lordů ,milion :D no pobavily jsme se královsky..vše doplněno o Víděňskou kávu s Pařížským dortem…jsme přeci světové, no ne?! 
Nemohu nevzpomenout část expedice, kdy jsme skončily v zahrádce malé vinotéky s dobrým vínkem pivem a mňamozní topinkou i langošem…
Po nezbytné debatě na vážné téma (jakékoliv, neb jsme moudré a máme svůj názor) následovalo krmení našich 7 psů a po lůžkové úpravě expedičního vozidla kdy jedna fena byla zvolena jako nezávislé topení proti zmrznutí uléhám a očekávám ráno…
Noc v neznámých opuštěných končinách proběhla v pohodě, neohrozili ani medvědi,ani opilci, takže venčím a vařím nezbytnou kávičku….zanedlouho se v dáli na cestě objevuje Jarka s domácím jahodovým koláčem!!! Dieta budiž pochválena! Obě jsme se zásobily kilojouly na dlouhé dny dopředu :D. Navíc jsme zjistily, že jsme klevetily tak intenzivně, že Jarku bolí v krku a já mám namožené hlasivky!!
Stvrzujeme ten akt dvou černých obrů ještě jednou a já se po vyzkoušení místní inlinové trasy vydávám na cestu domů… úžasná, skvělá výprava s mými 4mi holčičkami…jela jsem mimo dálnice, takže jsem se kochala krajinami…no nádhera…a teď už jen čekání na nové „citlivé duše“ 
Díííky Jarko za boží dny 